Deníček skupiny Těžká doba


4. hraní – Ústí v pohybu, 13.6.2006

Cela kapela

Tak tohle vystoupení se málem nekonalo. Veliký Manitou nám nebyl příliš příznivě nakloněn - posuďte sami: Honza byl už přes týden pořádně nastydlý a bylo jasné, že některé písně neodzpívá. Lukáš měl zavázanou levou ruku, protože dostal nějaký zánět šlachy či co a já jsem měl trochu natažené svaly na levé ruce od nedělní brigády v Říčkách. Takže odpoledne Karel poněkud propadl malomyslnosti a volal mi, jestli vystoupení nezrušíme. Nakonec jsme vymysleli, že to zkusíme - a dobře jsme udělali.

Na jevišti jakoby do nás vstoupila nějaká energie, padala z nás jedna písnička za druhou a hrálo se strašně výborně. To asi bylo znát i na našem výkonu, protože nějaká stovka posluchačů či dvě, kteří vydrželi až do této pozdní noční hodiny (začínali jsme hrát v 23:00), naše hraní řádně povzbuzovali. Zde musíme pochválit naše věrné fanynky i fanoušky, kteří nás povbuzovali nejprve v sedě, později i vlněním se a poskakováním před pódiem.

Na některé kusy sice díky Honzově hlasové indispozici nedošlo, ale i tak jsme toho měli dost na to, abychom vydrželi hrát až do policejní hodiny.

Díky našim věrným fanynkám bylo naše vystoupení zapikolováno do fotografického aparátu a tak se můžete podívat sami, jak to asi vypadalo.

t_uo01 t_uo02 t_uo03 t_uo04 t_uo05 t_uo06 t_uo07 t_uo08 t_uo09 t_uo10 t_uo11 t_uo12

Je to zajímavé. Každý rok se na této akci najde jeden nafoukaný trouba, který si myslí, že je něco jako pánbůh (pro příznivce kříže: Pánbůh). Nejinak tomu bylo i letos, kdy si jeden Pan Někdo stěžoval u pořadatelů na moderátora, že na něho nedostatečně pěl oslavné ódy a, považte, nezmínil se o jeho novém CD. Takže štafetový kolík Blboňů letos převzal Jakub Smolík. Narozdíl od Richarda Můllera jsem si o něm nemohl zkazit dobré mínění, protože jsem ho nikdy neměl. O jeho hudebním výkonu vím jen z doslechu - nejsem masochista a na náměstí jsem dorazil po Smolíkovi až na sympatický Čechomor.