Deníček skupiny Těžká doba


10. hraní – Malá malinovská premiéra, 30. prosince

Tož, přátelé, pak že není osud. Věřte, nevěřte, naším srdcím milená a nenahraditelná hospoda U Malinů byla znovu otevřena. Stalo se tak (přesně na den!!!) rok poté, co jsme se s ní svou produkcí 30. prosince roku 2004 loučili. Přes všechny poněkud chmurné vyhlídky a pesimistické předpovědi, kterým jsme, proč to nepřiznat, málem zcela podlehli i my, se nakonec přece jen našel slušný zájemce, který osiřelou hospodu koupil, v bleskovém čase ji generálně rekonstruoval a 30. prosince 2005 otevřel. Zaplať Mannitou!

t_mal2.jpg, 4 kB

A nám se dokonce dostalo té cti si v první provozní den v jejích prostorách zahrát. Bylo to pro nás více než symbolické, taky kdo jiný by při této příležitosti u Malinů mohl dávat produkci, když ne my, že… Navíc jsme byli přestrašně zvědaví, jakže ta naše hospůdka vypadá, zdali ji vůbec poznáme. A že to tedy bylo překvapení!

Zatímco zvenku jest hospůdka stále stejná, vevnitř se dispozičně dost změnila, tak nějak otevřela, otočil se výčep, přibyl jakýsi nekuřácký salonek a především fungl nová moderní obrovská kuchyň, neb nový majitel jest vyhlášeným kuchařem a k Malinům hodlá nalákat hosty hlavně výbornými pokrmy ve velmi pestrém výběru. Na čepu jest pak tradičně jedenáctistupňová hanušovická Holba, mléko naše mateřské, a též plzeňská dvanáctka za velmi přijatelnou cenu.

t_mal1.jpg, 3 kB

Hospoda byla ale otevřena ještě za velmi syrova, čerstvě vymalovaná, jen s improvizovaným nábytkem a „nahatá“ - bez jakýchkoli záclon, závěsů a podobných doplňků. Působila dojmem jakési nádražní ratejny, navíc akusticky zcela nezvládnutelné, což se také odrazilo v kvalitě naší produkce. Navíc bylo večer opravdu slušně plno jak štamgasty, tak i dalšími zvědavými hosty a hladina obecného hluku již byla nastavena velmi, velmi vysoko. Do toho my se svými komby a ze všeho pak koule převeliká, nepřehledná, tož tak… Ale ono zas nešlo až tak o naše hraní, šlo hlavně o celkovou pohodu, pohoděnku, kterážto ovšem u Malinů opravdu byla. Sešlo se fůra známých, všichni dobře naladěni, diskuse plynuly, nápoje tekly, předobrá jídla se konzumovala. Ti, co slyšeli, se s námi občas i do rytmu zakývali, několik párů dokonce také do tance skočilo. Velkou hudební službu ovšem vykonal Jan Yamaha, když se nechal přesvědčit a mimo naši regulerní produkci ještě za klávesou sólově preludoval mnohé jazzové melodie. Navíc také společně s pančitelkou Kučerovou a flétnistou Matýskem vytvořil poměrně slušné folkové trio hrající Nohavicu, Čechomor a další kusy, což nebylo vůbec od věci. Jinak se celý večírek táhl až tak nějak dost přes půlnoc, vládla všeobecná shoda a také všeobecné opojení, řečeno přesně: tolik příjemně zpitých lidí pohromadě jsme dlouho nezažili.

t_mal3.jpg, 3 kB

Tož byla to vskutku vydařená premiéra. Dokonce i kabelová televize na ní natáčela. V regionálním zpravodajství pak běžela reportáž, která kupodivu nebyla ani tak moc o znovuotevření naší milované hospůdky, jako spíš o naší kapele a jejím hraní jak na malinovské derniéře, tak i premiéře. Pročež jsme tedy další sezonu existence naší hudební úderky uzavřeli až nečekaně hezkým způsobem a do nového roku vzhlížíme s mírným optimismem. A dobře nám tak…

Pa ... KaPo